Staronoví šampioni z Karviné uvažují i o návratu do Ligy mistrů
Oslavy šestého mistrovského titulu v řadě a jedenáctého celkově mohou házenkáři Baníku OKD Karviná protáhnout. Vždyť po čtvrtečním triumfu ve finále extraligy v Zubří dostali od trenéra Jaroslava Hudečka týdenní volno! "Já si potřebuju odpočinout, oni určitě taky. I ode mě," usmál se karvinský kouč.
Motivací může být pro Karvinské to, že v úvodu kopřivnického turnaje Final Four narazí na stejného soupeře jako ve finále extraligy, tedy na Zubří. "Bohužel nám je los zase přiřknul. O to to bude zajímavější," podotkl Hudeček. "Ale my budeme mít navíc problémy se sestavou, protože někteří kluci hráli v poháru už za juniorku a za áčko nastoupit nesmějí."
Ovšem i kdyby karvinští házenkáři v poháru neuspěli, jednu jistotu už mají. Právo hrát opět elitní Ligu mistrů. "To je fakt, ale musíme se na to dívat i z praktického hlediska," upozornil manažer karvinského klubu Miroslav Pelech.
"Mám propočteno, že by nás to stálo nějakých pět šest milionů. Když náš generální partner řekne: Ano, my vás chceme vidět hrát Ligu mistrů, tady na to máte prostředky navíc mimo rozpočet, v tom případě není co řešit," uvedl Pelech a pokračoval: "Samozřejmě se rádi ukážeme i s našimi partnery v Lize mistrů, protože je to kvalitní soutěž a je to ku prospěchu rozvoje hráčů. Ale kdyby to mělo ohrožovat následně rozpočet klubu, tak to nesplňuje účel."
Pravděpodobnější variantou je účast karvinských házenkářů v některém z nižších evropských pohárů. "Náklady tam jsou také, ale už ne takové," poznamenal Pelech.
Sudičky to rozhodly dobře, povídal šťastný kouč
Pořádné oslavy po zisku mistrovského titulu? Na ty musel trenér házenkářů Baníku OKD Karviná Jaroslav Hudeček zapomenout. Po čtvrtečním posledním utkání finále extraligy už v pátek odpoledne vedl trénink dorostu. "A tam přece nemůžu přijít opilý," usmíval se Jaroslav Hudeček.
Spal jste vůbec?
Chviličku ano.
A jaké byly tedy oslavy?
Už v Zubří jsem s mými kamarády vypil něco lehkého, pak jsme slavili s klukama v autobuse. Tam pili spíš oni. A pivo. Kořalka netekla. Když jsme přijeli do Karviné, čekala nás už v restauraci v hale spousta lidí, takže jsme slavili s fanoušky. No a pak jsme se přesunuli do nějakého nočního podniku, kde jsme byli skoro do rána. Pak jsem se trochu prospal.
Užil jste si to?
Bylo to moc pěkné. Je to můj první titul v životě. Radost byla veliká, ale nepřeteklo to v to, že bych se někde motal a padal.
Jaké bylo to čekání na titul?
Dlouhé. Byl jsem tu v letech 1997 a 1998, to jsem byl dvakrát druhý a pak mě odvolali. Takže jsem vlastně čekal na titul jedenáct let. Jako hráč jsem se ho nedočkal vůbec. A kdyby mě klub neoslovil před koncem základní části, tak bych se k tomu nedostal ani teď. Sudičky to rozhodly dobře.
Když jste k týmu přicházel, vůbec nebyl v pohodě. Jaký byl váš cíl? Věřil jste, že dojdete tak daleko?
Upřímně řečeno, nevěřil. To bych lhal. Ale přál jsem si to. Věděl jsem, že kluci házenou hrát nezapomněli. Bohužel to tu šlo trošičku špatným směrem, co se týká morálky, disciplíny, taktických pokynů. Šlo o to dostat hráče pod takový dril. A kluci pochopili moji strategii, že o titul se hraje jedině nadoraz.
