Michal Paululík má rád vyhrocené zápasy
KARVINÁ – Výrazným talentem karvinské házené je pravý křídelník Michal Paululík. Člen základní sestavy starších dorostenců si extraligovou soutěž této kategorie vyzkoušel už v minulém ročníku coby mladší dorostenec a v jarní části soutěže se mu dařilo. Soupeřům nasázel 42 gólů, což byla na o rok mladšího hráče výjimečná porce.
Ačkoliv platí za výjimečný talent, sám se za něj nepovažuje. „To mi ani nepřísluší hodnotit. Prostě dělám vše pro to, abych byl týmu nějak platný,“ mávne rukou karvinská naděje. Michal se házené věnuje od malička a po celou dobu zůstal věrný svému postu pravého křídla. „Jsem v klubu od přípravky, de facto od osmi let hraji křídlo. Trénovat mě začal René Vašek, který byl v úvodu kariéry i mým velkým vzorem,“ přidal zajímavost levoruký hráč HCB OKD.
Legendární hráč Baníku René Vašek, který je v Karviné hodně populární, svého mladého následovníka na začátku kariéry dost ovlivnil. „Dlouho jsem dokonce nastupoval s jeho číslem 13,“ přiznal Paululík. Teď už ale hraje s posledním dvouciferným číslem – 99. „Hlubší význam v tom nehledejte, zkrátka se mi to číslo líbilo,“ vysvětlil novou volbu házenkář Baníku.
Na startu nové sezony v Plzni mu však moc štěstí nepřineslo. „Máme za sebou úvodní duel sezony, ale nezvládli jsme ho. Jeli jsme si do Plzně pro dva body a nemáme ani jeden. Přitom za soupeře nehrála jeho vůdčí postava Miky Tonar. Drhla nám obrana a ani rychlý přechod do útoku jsme nezvládali. Totálně jsme to zpackali,“ sypal si popel na hlavu. Právě moderní rychlá házená na brejky, v čemž by měla křídla vynikat, je způsob, kterým se snaží hrát všechna družstva karvinského klubu. „Hra, kterou po nás trenéři vyžadují, se mi líbí. Na nějakou pěší házenou bych se sám v televizi nedíval. Škoda, že jsme ten úvodní zápas v Plzni tak pokazili, ale možná je dobře, že jsme tu facku dostali hned na začátku sezony. Aspoň si všichni uvědomíme, že pro dobrý výsledek je potřeba odvést víc než stoprocentní práci,“ uvědomuje si mladík z Karviné.
Jak přiznává, jemu právě vypjaté a emotivní zápasy, v nichž se hraje o hodně, vyhovují. Proto i špatné výsledky těžce nese. „Jsem emotivní hráč, kluci mě tak i berou. Snažím se tak na place působit, spoluhráče burcuju, hecuju. Snad se teď odrazíme k daleko lepším výkonům. Jiné cíle než titul si snad ani nemůžeme dávat,“ uzavírá Michal před novým házenkářským ročníkem.
