Hodnocení sezóny 2015-16 staršího dorostu
Přípravu na sezonu 2015/2016 jsme zahájili dne 1. srpna 2015. V měsíci srpnu jsme se připravovali v domácích podmínkách. Trénovali jsme dvou až tří fázově každý den a až koncem srpna jsme odjeli na kvalitní turnaj do Nového Veselí. Těsně před začátkem mistrovské sezony, jsme ještě v září odjeli na krátké herní soustředění do Kostelce na Hané a turnaj do Litovle.
Úvodní první dvě domácí utkání nám nevyšla, prohráli jsme s Plzní a Lovosicemi. Po venkovní výhře ve Zlíně jsme v dalším kole odjížděli k favorizovanému Zubří. Teď, s odstupem, to můžu říct, odehráli jsme tam nejkvalitnější, nejlepší utkání v celé sezóně a po zásluze tam jako jediní v celé soutěži vyhráli.
Po špatném začátku tato výhra mé svěřence částečně nabudila a přicházeli další venkovní výhry, ale i zbytečné remízy a domácí prohra se suverénní Duklou. Podzimní část jsme zakončili na 7. místě. V podzimní části jsme se trápili především v útočné fázi. V této činnosti jsme byli nejslabší v celé soutěži. Měli jsme slabou efektivitu a údernost na spojkách. Někteří hráči museli nastupovat na netradičních postech, různě jsme kombinovali se sestavou, hráli s dvěma pivoty a půjčovali jsme si i hráče y mladšího dorostu. Na druhou stranu jsme vynikali v obraně a oba dva gólmani měli pravidelně 50 % úspěšnost zákroků.
V zimní přestávce k nám přišli na pozici spojek na hostování dva hráči z Litovle. Opět jsme se připravovali v domácím prostředí a koncem ledna odjeli na herní soustředění do Kostelce na Hané a turnaj do Litovle. Do Kostelce na Hané jsme odjeli vyloženě na herní soustředění. Trénovali jsme zde 3x denně a tréninky směřovali k dopilování nácviku útočných herních kombinací a obranného systému. Na konci zimní přípravy jsme věděli, kde nás tzv. tlačila bota. Pořád jsme se trápili v útočné fázi. Nelze se opírat o jednoho či dva hráče. Pouze kolektivním výkonem všech hráčů jsme mohli uspět v jarní části.
Hned v prvním kole jsme odjížděli do Plzně, která byla po podzimní části na 2. místě. Domácí jsme překvapili výborným výkonem a oplatili jim prohru z 1. kola. Vyhráli jsme o 8 branek. V dalších zápasech jsme střídali lepší momenty ze slabšími. Mrzí mně především prohra v Lovosicích, kde jsme celou dobu vyhrávali. S klidným svědomím můžu říct, že tam pískali nejhorší rozhodčí v celé sezóně. Tito nás v závěru poškodili a pomohli domácím otočit výsledek ve svůj prospěch.
Čtyři kola před koncem jsme ztráceli 3 body na bronzovou medaili, nezvládli jsme však domácí dohrávku proti Zubří. Zubří nám oplatilo porážku y podzimní části a tímto jsme ztratili šanci na medaili. V posledních kolech jsme hráli pouze už jen o konečné umístění. Jsem rád, že kluci závěr nevypustili a po povinných výhrách jsme nakonec skončili na 4. místě.
I když slýchám názory, že 4. místo není špatné, jako trenér jsem se 4. místem nespokojen. Podle mě se úspěch počítá ziskem medaile. S medailovými týmy jsme uhráli ve vzájemných utkáních pouze 2. body a to je málo. Uznávám, že soupeři byli tento rok lepší a my vytěžili z minima maximum. Na lepší umístění jsme tento rok neměli. Soupeři byli lepší možná i proto, že ne všichni naši hráči přistupovali v některých fázích tréninkovému procesu, tak jak bych si představoval a to se v rozhodujících chvílích projevilo. V dlouhodobé sezóně se počítá každý bod. Někteří hráči u mě tento rok končí a s některými budu dál pokračovat v další sezoně.
V celé této sezoně se tento tým opíral především o oba dva brankáře Petra Mokroše a Honzu Juráše a hráče Honzu Plačka, Adama Wozniaka, Luďka Pivka, Ondru Hradila, Rostislava Podhrazského v podzimní části o Jardu Zuzánka a v jarní části svými výkony týmu pomohl Dominik Solák. Především při proměňování sedmiček jsme se v důležitých chvílích mohli spolehnout na Danka Wilczka. Na křídle nastupovali Danek Pilch a Honza Sikora. V některých zápasech nám vypomáhali hráči mladšího dorostu Martin Rafaj, Jan Mucha, Michal Wilczek. A nesmím zapomenout na na jaře hostující hráče Litovle Matěje Nantla, David Číhala. I ti byli nápomocni ke konečnému čtvrtému místu.
