HCB Karviná
Rozhovory
po 17.7.2017 | Karvinský deník - Martin Ruščin

Marek Vančo v Německu zdomácněl

Už třetím rokem běhá po německých palubovkách český házenkářský reprezentant Marek Vančo, titulní tvář klubu Dessau-Rosslauer HV06. S jeho výkony i přístupem jsou v bývalém východoněmeckém klubu natolik spokojeni, že s Vančem podepsali novou smlouvu na další dva roky, tedy do roku 2019.

Reprezentační křídelník se navíc projevuje jako zdatný manažer. Svému kamarádovi Liboru Hanischovi zařídil testy ve svém klubu, karvinský pivot na nich uspěl a stane se od nové sezony Vančovým spoluhráčem. Na jeho popud pak Dessau přijede sehrát během svého soustředění před novou sezonou přátelský zápas i do Karviné.

Marku, jak jste spokojen s uplynulou sezonou?

Hodně. Jako nováček jsme se udrželi ve druhé lize a musím říct, že jsem pořád plný zážitků. Úroveň druhé bundesligy je obrovská. Osobně se mi taky dařilo, měl jsem průměr tři góly na zápas, ale co se týče úspěšnosti střelby, byla to moje vůbec nejlepší sezona v životě. Pohyboval jsem se na hranici 75 procent.

Takže ze čtyř střel jste dal tři góly…

Tak nějak, i když k mnoha střelám za utkání jsem se zase nedostal. V Německu musíte především pracovat pro tým, takže byly i zápasy, kdy jsem tam s prominutím běhal šedesát minut jako magor a dostal jednu přihrávku. A tu jsem neproměnil (úsměv). To si pak připadáte dost divně.

Nicméně to vypadá, že po vašem příchodu se Dessau výkonnostně zvedlo.

To je pravda, ale to pochopitelně není výhradně moje zásluha. Vytvořil se prostě dobrý tým. Před mým příchodem se spíš zachraňovali, ale pak se posílilo, v mém prvním roce jsme už skončili pátí a pak přišel nový trenér, který nás hodně zvedl. Druhou sezonu jsme už vyhráli třetí ligu a po nějakých sedmi letech vrátili do města druhou bundesligu. Letos jsme se v ní bez problémů udrželi.

Dá se říct, že jste se v Německu stal oblíbencem místních fanoušků? Když si člověk otevře webové stránky klubu, jako první na něj vyskočí vaše tvář.

No, když jsou nějaké marketingové akce, tak jde vedení klubu za mnou, to je fakt. S fanoušky vycházím výborně, ale třeba Tomáš Pavlíček je hecoval dávno před mým příchodem. Já se k němu jen přidal.

Prý v Německu trénujete děti, je to tak?

Ano, zrovna letos jsem si dodělal trenérské céčko, protože s němčinou problém opravdu nemám. Začal jsem tedy v klubu trénovat děti, jezdíme různě po školách a po školkách, snažíme se je nalákat na házenou, respektive ke sportu obecně. Jde tam o celkové rozvíjení pohybových dovedností.

Jaká byla kvalita hry v druhé bundeslize?

Nikdo z našich hráčů nevěděl, jak tam obstojí. I když má klub dlouhou historii a asi šestnáct let v kuse hrával druhou ligu, tak tohle už je nová generace hráčů, která s druhou bundesligou neměla žádné zkušenosti. Ze začátku nás soupeři podcenili, posbírali jsme pár bodů. Bylo to dáno i tím, že jsme hráli na německé poměry hodně ofenzivní handbal. V Německu je zažitý systém 0-6, jen výjimečně se hraje 1-5, ale my to valili pořád dopředu. Jenže po nějakých sedmi zápasech už soupeři přišli na to, jak na nás hrát, takže jsme pak měli černou sérii devíti zápasů bez vítězství a vypadalo to špatně. Zvedli jsme se ale v povánočním zápase v Nordhornu. Ten zápas nás zase nakopl a po novém roce už jsme se nastartovali. Upustili jsme od toho ofenzivního systému a hráli tak, aby nám to přinášelo úspěch. Povedlo se.

Jak by vyznělo srovnání české extraligy s druhou německou?

To je neporovnatelné. On už je rozdíl hrát českou ligu a třetí německou. Když jsem do Německa odcházel, všichni se mě ptali, jestli jsem si to dobře rozmyslel. Ani já nevěděl, co mi to přinese, ale když jsem tam přišel, hned jsem viděl, že to bude náročné, protože takových Vančů tam na křídlech běhá desítky. Člověku jen talent nestačí, co se týče síly a herních dovedností, je to v Německu úplně někde jinde.

Jak to?

Začíná to už u dětí. Tam se pracuje s malými kluky úplně jinak, oni třeba trénují desetkrát týdně. V rámci školy mají prostě trénink, takže každý týden na naše chlapce získávají šest hodin náskoku. Pak je ten rozdíl samozřejmě vidět. Co se týče vyrovnanosti, byla na tom už třetí německá liga lépe než česká a o druhé se ani nemá cenu bavit.

Co téma Marek Vančo a reprezentace? Připomeňme, že český tým si nedávno zajistil start na lednovém ME v Chorvatsku.

Po třech letech jsem zase dostal pozvánku (úsměv). Někdy kolem Vánoc jsem odehrál turnaje v Maďarsku a Rakousku. Vždy jsem tvrdil, že reprezentace je pro mě čest, takže pokud budou pozvánky chodit dál, s radostí je přijmu.

Pomůže vám fakt, že jeden ze stavitelů národního týmu, Daniel Kubeš, trénuje Emsdetten, který také hraje duhou ligu jako vy? Má vás tak více na očích.

To má, ale hráčů je tam samozřejmě víc. Konkurence na křídle je velká, jedničkou je Jakub Hrstka, za ním je pak trojice Jiří Motl, Milan Kotrč a já, takže trenéři mají na výběr. V širší nominaci ale jsem, takže se budu snažit, abych třeba do toho Chorvatska jel. A když to nevyjde, budu to respektovat, protože znám kvality ostatních kluků a trenéři určitě vyberou nejlépe, jak umí.

Marek Vančo

Narozen: 12. července 1989
Výška/váha: 187 cm/85 kg
Pozice: levé křídlo
Úspěchy: zlato z akademického MS v Brazílii (2010), 
stříbro z akademického MS v Maďarsku (2012), 
účast na ME v Dánsku (2014), 2x mistr republiky s Baníkem Karviná (2009, 2010), 
vítěz III. německé ligy s Dessau (2016)