Tým mužů HC Baník Karviná
pá 26.4.2002 | Zdroj: Deník Sport
Tři důvody karvinské suverenity
Házenkáři mají už potřetí za sebou stejného šampiona, jenž výrazně převyšuje domácí soupeře
1. Minimum změn. Zatímco všichni domácí soupeři Karviné sezonu co sezonu procházejí velkými kádrovými změnami, ona ne. Příchodem trenéra Ivana Hargaše před třemi roky se tým stabilizoval, trenér a klubové vedení vyznávají stejnou filozofii a pevně se jí drží. Měřítkem kvality už není účinkování v nejvyšší tuzemské soutěži, ale v nejvyšší evropské soutěži.
2. Výzbroj z Evropy. Úspěchy v Lize mistrů vyzbrojily karvinské hráče nejen zkušenostmi, které jejich soupeři na domácí půdě nemají a ani mít nemohou, ale též potřebným sebevědomím.
3. Vlastní líheň. Karviná dnes disponuje třemi kompletními sedmičkami. Každý hráč základní sestavy má svého náhradníka v pomyslném "béčku" a za nimi je ještě silné "céčko" složené z juniorů. I to má dnes kvalitu, která by určitě postačila nejen na účast v Interlize, ale i na umístění v první čtyřce! Karviná si dovede vychovat hráče, má svoji zavedenou továrnu na ně, i letos jsou její starší dorostenci přeborníky republiky. Posily nakupuje jen výjimečně. V poslední době do týmu přišli brankář Slabý a pivot Titkov, o němž se říkalo, že zenit výkonnosti má po účinkování v Zubří a ve Frýdku-Místku za sebou.
NESTANDARDNÍ PŘEKÁŽKY
Na cestě za třetím titulem v řadě musel Ivan Hargaš, jenž je v odborných kruzích právem považován za profesora házené, překonat vážnou překážku. Tou byla dlouhodobá ztráta dvou výrazných opor dvojnásobného nejlepšího českého házenkáře Davida Juříčka a spojky Michala Brůny. Oba se museli podrobit plastice křížového vazu v koleně, což bývá vyřazení ze hry na tři čtvrtě roku, jen ve výjimečných případech na půl roku (skvělé Brůnovo účinkování ve třetím finálovém zápase je malým zázrakem). Hargaš kvůli tomu musel změnit způsob hry, protože Juříček byl pevnou součástí vysunuté obrany 2 - 4 a na požadované úrovni ho nikdo nedokázal úplně nahradit. Hargaš tým naučil obranu 1 - 5, která měla stejně účinný efekt a finálová série naprosto jednoznačně potvrdila, že stavebním kamenem velkého karvinského úspěchu byla mimořádně kvalitní hra dozadu.
Nebyl to jediný problém. Při absenci Juříčka a Brůny bylo potřebné oživit spojky Drobka a K. Heinze, kteří se vrátili před sezonou z italského angažmá ve velice špatném herním stavu. I to se Hargašovi povedlo. K. Heinz byl hrdinou prvých dvou finálových zápasů na karvinské půdě a Drobek se překvapivě stal důležitým pilířem v obraně.
Letošní házenkářské finále mělo vysokou kvalitu a byla to zásluha i poraženého Frýdku-Místku. Potvrdil, že i nadále je nejvážnějším soupeřem Karviné, může ji kdykoli porazit, ale na opakovaná vítězství nad ní kvalitu nemá. Ač ve svém středu má hned několik výborných házenkářů, například Berku, Vala, Kováře a Krause, přece jenom neustálá obměna kádru brání důležité stabilizaci a možnosti tým promyšleně budovat, pracovat s ním, což je významná přednost Karviné. Nicméně věčný korunní princ v české házené (čtyřikrát po sobě poražený finalista) rozhodně i v této sezoně potvrdil svoji dobrou pozici. Být druhý za Karvinou je úspěch.
