Rozhovory
po 29.4.2002 | Zdroj: Deník Sport
Hargaš míří do Evropy
Je mi líto, že netrénuji reprezentační mužstvo, posteskl si tvůrce silné Karviné
Po třetím vítězném finálovém utkání ve Frýdku-Místku jste řekl, že získat třetí titul v řadě bylo těžší, než dobýt první dva. Proč?
"Byla to nejtěžší sezona, protože jsme v ní ztratili hráče, o které se opírá koncepce naší hry. Mám na mysli Juříčka a Brůnu, částečně nám chyběl i zraněný Radčenko, v čase utkání Ligy mistrů jsme postrádali i Kamila Heinze a Titkova. Náročný program zápasů Ligy mistrů a současně Interligy jsme nemohli odtáhnout nejen v základní, ale dokonce ani ve spolehlivé sestavě. Z tohoto pohledu je výsledek velice dobrý a já si jej opravdu moc vážím."
Jak bylo těžké měnit styl hry, když se zranil Juříček?
"Když jsem před třemi roky přišel do Karviné, v Čechách neznali systém hry 2 - 4 a my jsme jej vybudovali proto, že na ta dvě tykadla vepředu jsme měli ideální hráče Juříčka a Radčenka. Když jeden vypadl na celou sezonu a druhý na její část, museli jsme změnit styl hry. Přešli jsme na obranu 1 - 5, v níž Radčenko má úlohy jako libero ve fotbale. Házená je postavena na prostorové diciplíně a náš systém 1 - 5, s nímž jsme odehráli dvě třetiny sezony, ještě na pracovitosti pěti hráčů vzadu, na jejich fyzické dispozici a ohromné oddanosti hře a na prostorové volnosti libera Radčenka. Ten vždy pokryje nejnebezpečnějšího hráče soupeře v té které vzniklé herní situaci. Za tři roky jsme přinesli dva systémy. "Dva čtyřka" nebyla používána vůbec, dnes je v Čechách běžná a já mám z toho fantastický pocit. Když se v zaběhnuté sezoně přebudovává herní systém a mění se filozofie hry, je to ročník nesmírně náročný."
Několikrát jste opakoval, že základem úspěchu je síla. Když se získává, tak to obvykle bolí. Pozorujete, že zrovna tuto část přípravy hráči nemají rádi?
"Nikoliv. Udělali jsme fantastický krok, na který jsem pyšný. Když jsem do Karviné přišel, byla tu posilovna a v ní dva stroje a pár činek. Podařilo se mi přesvědčit činovníky, že síla je základem házené, a oni posilovnu zařídili a vybavili. Úžasné pro mne je, že slouží jen házené. Dneska jsme tak daleko, že já už s hráči do posilovny nechodínm. Vědí přesně, co mají trénovat, kolik mají trénovat a kdy mají trénovat. Můžeme posilovnu využívat individuálně, což je v postkomunistických státech neuvěřitelné. Tady vždy bylo všechno založené na disciplíně a pořádku. Nynější uvědomělá kázeň se nám tisícinásobně vrací v tom, že hráči si uvědomují zodpovědnost za svůj výkon. Kvalitou přípravy, především pak pohyblivostí, rychlostí, dynamikou a koordinací se odlišujeme od svých soupeřů."
Též způsobem hry!
"Ano, máme výbornou organizaci hry prostřednictvím Faráře v obranné a Radčenka v útočné fázi. Také propracovaný přechod do útoku na základě vybraných kombinací a hra jeden na jednoho je naší účinnou zbraní. Když jsem do Karviné přišel, družstvo mělo střeleckou úspěšnost mezi 48 až 50 procenty, za tři roky se zlepšilo na 60 až 62 procent. To je už úroveň, jakou mají špičkové evropské týmy. Brzy budeme hrát na 70 útoků a dáme 35 gólů. Když je dáme, tak neprohrajeme."
Karviná je jasně nejlepší, ale není to také proto, že ostatní jsou slabí?
"Nemyslím si, že naši domácí soupeři jsou slabí. Jen nemají výkonnost. Vezměte si Duklu. To je síla, to jsou hráči! Kotrč, Stůj, Jordák, spojky Jícha a Zemánek, na pivotě Hrubý, co tomuto mužstvu chybí? Práce! A s ní myšlenka, invence hráčů, trpělivost, mnohem větší zatížení v tréninku. Dukle nic nebrání být v první čtyřce a bojovat o titul! Musí však začít lépe pracovat. Anebo druhé pražské družstvo Allrisk. To je přece také síla! Když jsme naposledy jeli do Prahy s ním hrát, běhal nám mráz po zádech, když jsme viděli Nocara, Kubce, Ťupu, Cvejna, Brabce, v brance oba Štochly, Musila a možná nejtalentovanější český mladý brankář Barák byl až čtvrtý. Silný kádr. Chce to dát jej do kupy a stabilizovat. Nám se stabilizuje lépe proto, že - pominu-li Duklu, která nepracuje dobře - máme ohromné historické zázemí, systematickou a velice kvalitní výchovu mladých hráčů a klub je dobře vybudován."
Ani slovem jste se nezmínil o svém největším domácím soupeři posledních tří let. O Frýdku-Místku raději nehovoříte?
"Frýdek čtyři roky buduje mužstvo a pořád špatně. Každým rokem tvoří jeho základ jiní hráči. To je pak pro trenéra hrozná, přímo sisyfovská práce! Navíc v hale, v níž trénuje a hraje, jsou naprosto nevyhovující podmínky z hlediska zdraví hráčů. Pod palubovkou je beton, povrch je příliš tvrdý a hrozně nebezpečný."
Co potřebuje Karviná, aby se v Evropě prosadila ještě výrazněji?
"Respekt v Evropě už máme. Nicméně rozdíl mezi našimi soupeři v Lize mistrů a námi je v diametrálně odlišných ekonomických podmínkách. Z hlediska českého je máme velmi dobré, ale ve srovnání s evropskými jsou to podmínky velice slabé. Například takový roční rozpočet, jaký my máme v korunách, mají naši pohároví soupeři v markách! Prosadit se proti nim můžeme tím, co oni obyčejně propracované nemají. Herním systémem, herní filozofií, herní disciplínou! Kdysi se u nás říkalo, že silný tým rozhoduje o všem. Nerozhoduje, není to pravda. Silný tým, to je jen základ. Ale každé silné družstvo musí mít několik vynikajících hráčských osobností, které vyčnívají nad vysokým standardem ostatních. Abychom se zařadili mezi špičková mužstva, musíme mít více špičkových osobností. Chybí nám dvoumetrový brankář, dvoumetrový pohyblivý dynamický obránce typu Faráře a Titkova. Představoval bych si získat do týmu jednoho či dva legionáře. Proč legionáře? Protože přinesou novou myšlenku a musí se jasně odlišovat výkonností od domácích hráčů."
Jaké máte trenérské ambice? Kam a za čím vás to táhne nejsilněji?
"Je mi líto, že netrénuji některý reprezentační tým. Jedno jestli český, slovenský, nebo rakouský. Toužím mít možnost konfrontace na mistrovství Evropy, světa, olympijských hrách. V Karviné jsem proto, že se nám daří prosazovat se v Evropě a Evropa mě zajímá a motivuje. Nezdá se mi, že má práce by měla končit v podmínkách Interligy, to je málo. Jediné měřítko výkonnosti je konfrontace s nejlepšími evropskými družstvy."
IVAN HARGAŠ
Narozen: 1. 1. 1948
Profese: trenér házené
Hráčská kariéra: Slávia/Lokomotiva Trnava a Dukla Cheb (1962-1976)
Největší úspěchy: mistr Slovenska 1995 s Topoľčany, mistr České republiky 2000, 2001 a 2002 s Karvinou, v sezonách 2000-2001 a 2001-2002 s Karvinou postup do osmifinálové skupiny Ligy mistrů.
