Petr Mokroš: „Předpokládám, že série bude bojovná a bude mít stejně dramatický náboj jako ty předešlé.“
Před začátkem finálové série s Plzní jsme ještě stihli vyzpovídat Petra Mokroše. Nejen o samotném finále ale také například o nedávném ukončení reprezentační kariéry Martina Galii nebo o své budoucnosti.
Start finále je za dveřmi. Jaká je atmosféra v týmu?
Už se všichni opravdu těšíme. Splnili jsme si cíl postoupit do finále a teď už záleží na tom, kdo bude v lepší formě. Já doufám, že my…
Popáté za sebou to bude souboj s Plzní. Není to už trochu monotónní?
Upřímně už by to chtělo nějakou změnu, ale Plzeň hraje fakt dobře, a tak je ve finále určitě zaslouženě. Letos hrály dobře i Lovosice, které se zvedly příchodem Horáka a Bogdaniče. My jsme se ale v semifinále prezentovali dobrou formou a myslím, že jsme do finále postoupili také po právu. Vlastně až na výpadek v koncovce prvního zápasu jsme byli lepší.
Předpokládám, že příprava na finále už je v plném proudu…
Je to tak, už se poctivě chystáme. Začali jsme ještě bez reprezentantů, kteří byli na repre srazu. A ti, když se vrátili tak se k nám připojili. Probíráme videa, jak co se týče obrany, tak útoku. A teď, když jsme komplet, tak se zaměřujeme na detaily.
Přivítali jste reprezentační přestávku nebo byste radši nastoupili do finále hned po skončení semifinálových sérií?
Myslím, že každý byl rád za tu pauzu. S výjimkou reprezentantů jsme si mohli trošku odpočinout a nabrat síly na finále. Nemyslím tím, že bychom měli nějaké volno, samozřejmě jsme trénovali a chystali se. Nicméně trošku jsme si mohli vyčistit hlavy.
Co tedy čekat od finálové série?
Je to popáté stejný souboj a vlastně skoro vždy to bylo na pět zápasů a nejednou na sedmičky. To bychom letos už ale nechtěli… Předpokládám, že série bude bojovná a bude mít stejně dramatický náboj jako ty předešlé.
Kdybyste se měl zaměřit na silné stránky Talentu Plzeň, jaké by to byly?
Určitě je zdobí spolupráce s pivotem což je poznat i z toho, že Režnický je jejich nejlepším střelcem. Na spojkách chytili dobrou formu Tomáš Nejdl a mladý Dan Bláha, který už v sedmnácti letech potvrzuje své kvality a vůbec se toho nebojí. A ve výborné formě hraje i Jakub Douda. Ale není to jen o jednotlivcích. Celkově hraje Plzeň dobře, jsou sehraní a mají výborně zvládnuté kombinace. Koneckonců ten tým už hraje pohromadě, až na malé výjimky, několik let, a to musí být na souhře znát. Musíme se s tím popasovat, nečeká nás nic lehkého.
Už v roce 2018, když Karviná získala po letech titul jste byl na soupisce, ale to ještě nebyla Vaše role v týmu taková jako loni a letos...
Určitě, tehdy jsem byl na soupisce ale moc jsem si nezachytal. Jsem rád, že se to posunulo a teď mohu být týmu víc prospěšný. A jsem rád, že už se kluci spoléhají, že je vzadu podržím, tak jako já spoléhám na ně, že mi pomůžou v obraně. A jsem také rád, že tady mám Martina Galiu, který mi často pomáhá radou nebo příkladem.
Vy jste měl asi vůbec štěstí na své starší kolegy. V minulých sezónách to byl zkušený Nemanja Marjanovič a teď už zmíněný Martin Galia. To musí ve Vašem růstu pomáhat, ne?
To máte pravdu. Nemo mi pomohl hodně radou, jak číst střelce, předával mi své bohaté zkušenosti. Zároveň je to úplně jiný typ, než je Martin Galia, a tak jsem mohl od obou čerpat. Martin má jiný styl chytání než Nemo, je takový „skákající“ brankář podobně jako já, a to mi je bližší. To že mám to štěstí chytat s takovými osobnosti je pro mě i motivace do další práce. Jako malý jsem chodil na házenou a snil jsem o tom, že bych si někdy zachytal s Nemem nebo Martinem, a nakonec se mi to splnilo a jsem za to moc rád.
Když se na to podíváme blíže, tak když Martin Galia získal první titul v mužích, tak Vám ještě nebyly ani tři roky…
To je fakt, on by vlastně teoreticky mohl být můj taťka 😊. Klobouk dolů, že je v tolika létech schopný předvádět to co předvádí…
Vaše výkonnost šla v posledních letech nahoru. Co dál, jaké máte sportovní cíle? Nepošilháváte po angažmá v zahraničí?
Jednou bych si určitě chtěl zkusit chytat v zahraničí. Uvidíme, jestli to vyjde. Nemám zatím nějaké zvláštní přání, kde by to mělo být. Ale ještě bych měl jeden cíl, jedno přání. A to podívat se do reprezentace. To je myslím cílem každého házenkáře.
Když jsme u reprezentace – viděl jsem, že jste společně se spoluhráči z Baníku byli fandit ve Frýdku Místku na zápase s Izraelem. Jak jste hodnotili to utkání? Myslím hlavně tedy rozlučku Martina Galii s reprezentací.
Myslím, že to bylo super! Parádní atmosféra, vyprodaná hala, a navíc v našem regionu, a tak tady mohl mít Martin rodinu kamarády a tak. A ještě jako třešnička na dortu bylo to, že nastoupil někdy v padesáté minutě za vyrovnaného stavu a měl tam myslím čtyři zákroky. Vlastně tak hodně přispěl ke konečnému vítězství v zápase.
Sledoval jste výkony Martina Galii v jeho kariéře?
Samozřejmě ano – neskutečná kariéra. Chytal roky v bundeslize, nejkvalitnější soutěži na světě, a dokonce byl i vyhlášený jako nejlepší její brankář, a to už něco znamená. Vyhrál pohár EHF s Lemgem. Je neskutečné, co vše dokázal, a i když měl někdy problémy se zraněními, vždy se dokázal vrátit zpátky a výkony zopakovat.
A právě Martin Galia by měl pro Vás jednu otázku – zajímalo by ho, jestli si umíte představit, že byste jednou dělal trenéra brankářů. Co Vy na to?
To by mě určitě bavilo! A bylo by super, že třeba to, co předal „Galoš“ mě, bych mohl předávat dál mladým hráčům. To by bylo super. A je fajn to dělat, dokud je člověk fyzicky v plné síle a mohl bych to mladým brankářům i názorně předvádět tak, jako to Martin předvádí mě. Myslím, že by mě to naplňovalo.
Na závěr ještě přinášíme pohled Martina Galii na svého kolegu a svěřence:
Myslím, že Petr má potenciál a jednou do reprezentace určitě nakoukne. V posledních letech hodně výkonnostně vyrostl, pracuje dobře a jde vidět, že je každým zápasem lepší a lepší. A zároveň si myslím, že jeho kroky by měly směřovat v průběhu dvou let do zahraničí. Držím mu v tom palce.
