HCB Karviná
Rozhovory
čt 17.9.2020 | Redakce

„Česká házená potřebuje silné Zubří a také silnou Karvinou,“ je přesvědčený Nemanja Marjanovič.

Ještě před očekávaným nedělním duelem se Zubřím jsme položili pár otázek Nemovi.

Máme za sebou první dva zápasy. Jak by se daly z Vašeho pohledu zhodnotit?

Zatím toho moc není k hodnocení. Liga je něco jiného než příprava. Ale něco přece jen – máme čtyři body a to je to nejhlavnější. Vždyť když se podíváme na předešlé sezóny, tak jsme už pár roků první dva zápasy za sebou nevyhráli. Loni jsme ve druhém kole remizovali v Jičíně, předloni jsme prohráli hned první zápas také tam. Tři roky zpátky jsme padli v Hranicích a předtím v Lovosicích. Takže jsme už hodně dlouho neměli po dvou kolech čtyři body.

V neděli nás čeká utkání proti Zubří. Mezi oběma týmy je zvláštní rivalita. Jak se na zápas těšíte?

Myslím si, že tato rivalita v posledních létech trochu opadla a je to škoda. Ty zápasy jsou vždy zajímavé. Nedávno Zubří trochu ustoupilo ze svých pozic a možná i tím už to není až tak prestižní. Ale Zubří teď znovu omladilo, zapracovává do týmu řadu mladých hráčů a to nějakou dobu trvá. Určitě mají kde brát, v jejich řadách bylo vždy hodně šikovných odchovanců a teď je zapojí v ještě větší míře. A na trenérském postu také posílilo, když angažovalo Michala Tonara. Máme se tak na co těšit. Věřím, že Zubří zase půjde nahoru a je to dobře. Vždyť v právě práce s mládeží v Zubří a také u nás v Karviné byly vždy na špičkové úrovni. Stačí se podívat na reprezentaci ČR. Vždy tam bylo nejvíce hráčů právě z těchto dvou týmů. Česká házená potřebuje silné Zubří a také silnou Karvinou.

Překvapil Vás příchod pana Tonara do Zubří? Přece jen není obvyklé, že jsou personální přesuny ze západu ČR na východ…

Ani nepřekvapilo. Nevím proč tomu tak je, že je to bráno jako něco zvláštního. Vždyť to patří ke sportovnímu životu. Management Zubří se rozhodl dát nabídku panu Tonarovi a ten ji akceptoval. Úplně normální věc….

V této sezóně mám možnost sledovat Vás i na trénincích dorostenců…

Ano, pomáhám s trénováním a baví mě to. Nenazval bych se nějakým trenérem, ale opravdu jen pomáhám. A nejsem sám, zapojuje se nás takto více. Třeba Honza Užek, Vašek Franc, který je dokonce hlavním trenérem mladšího dorostu nebo Marek Drzyzga. Myslím, že je třeba pomáhat s výchovou mládeže a že právě ti zkušenější by měli své znalosti předávat dále.

Umíte si představit, že budete třeba po skončení aktivní kariéry trénovat?

Ano, umím. Baví mě to a vlastně od mládí nedělám nic jiného, než že se věnuji házené a tak je to i docela pravděpodobné.