„Kvalifikaci jsme začali tou správnou cestou,“ chválí si Jan Sobol
Čeští házenkářští reprezentanti minulý týden začali svou kvalifikační cestu o postup na evropský šampionát. A zatím jsou stoprocentní. Ve Zlíně nejprve zdolali Řeky, aby pak v sobotu přidali další dva body v Nizozemsku. Především při domácí výhře výrazně pomohl také křídelník Prešova Jan Sobol, který se v rozhovoru pro Erasport.cz rozpovídal nejen o dosavadní cestě českého týmu kvalifikací, ale také o jeho letním stěhování z jihu Francie do týmu slovenského mistra.
Splnili jsme roli favoritů, máme plný počet bodů. Začátek byl skutečně ideální.
I když jste byli v obou duelech favorité, zápasy to nebyly lehké. Který byl těžší?
Máte pravdu, ani jeden zápas nebyl lehký. V obou týmech působí hodně hráčů německé Bundesligy. Doma se hraje lépe, takže těžší byl z tohoto pohledu zápas v Nizozemsku.
V domácím zápase s Řeky Vás hnali skvělí fanoušci. Co takové atmosféře říkáte?
Hala byla plná, v takovém prostředí se vždy hraje skvěle. Určitě jsme si to spolu s fanoušky všichni užili.
Do kvalifikace jste velmi dobře vkročili. Myslíte, že teď už máte cestu na ME otevřenou?
Určitě jsme do ní vstoupili správnou cestou. Máme vše ve svých rukou a záleží jen na nás. Je ale pravdou, že cokoliv jiného než postup by bylo obrovským neúspěchem.
Nejtěžším soupeřem budou Norové. Věříte si i na ně?
Na mistrovství Evropy jsme si ověřili, že dnes můžeme hrát opravdu s každým. Ani Norů se určitě bát nebudeme.
V obou duelech tým táhl Filip Jícha. I když se na něj hraje osobní obrana, je stále nezadržitelný…
Filip tím jen potvrdil, že patří mezi nejlepší hráče na světě. Všichni si na něj dávají velký pozor, on ale stejně dává nejvíce gólů a naši hru řídí. Pro mě osobně je to největší aspirant na nejlepšího házenkáře za rok 2010.
Vám se hodně povedl zápas s Řeky, kde jste patřil mezi nejlepší. Byl jste spokojený?
Dostal jsem hodně prostoru, naše hra mi vyhovuje. Těžíme z dobré obrany a rychlého přechodu do útoku, což mi sedí.
V Nizozemsku jste díky tomu nastoupil v základní sestavě, ale už v páté minutě jste musel odstoupit. Co se přesně stalo?
Bohužel, v poslední době mám na zranění smůlu. Tentokrát to odnesl zlomený nos. I když jsem dostal šanci od začátku, v desáté minutě jsem musel s krvácejícím nosem odstoupit. Při kontaktu s protihráčem jsem spadl na holenní kost soupeře a bylo to.
V létě jste se stěhoval z Montpellier do Prešova. Jak velká je to změna?
Změna to je obrovská. Montpellier je slavný klub s velkými ambicemi a nejlepšími hráči světa. Postavili krásnou velkou halu a házená tam je nesmírně populární. Život na jihu Francie je krásný. V Prešově hrajeme zároveň slovenskou i maďarskou ligu, k tomu Ligu mistrů. Mám tak šanci získat další zkušenosti.
Nedávno jste na Montpellier narazili v Lize mistrů. Jaký to byl pocit?
Pro mě to byl hrozně zvláštní zápas. Už týden před ním jsem byl nervózní. Kdybychom měli trošku více štěstí, mohli jsme udělat zázrak (zápas skončil 31:33). Nestalo se, ale mě individuálně tento zápas vyšel (12 branek). Chtěl jsem ukázat, že na tuto úroveň mám. Třešničkou na dortu bylo, když si trenér Montpellier, který je velkou personou francouzské házené, vzal na tiskové konferenci po zápase mikrofon a vysekl mi poklonu. Hodně mě to od něj potěšilo.
V Prešově patříte mezi největší hvězdy týmu. Jak se s pozicí tahouna vyrovnáváte?
Jsem rád, že patřím mezi nejvytěžovanější hráče. Mám důvěru trenéra a na mé hře je to znát, na hřišti si věřím.
V Prešově hrajete po boku krajana Jakuba Krupy a bývalého karvinského hráče Alexandra Radčenka. Jakou mají v týmu roli oni?
Jakub Krupa je výborný brankář, umí házet trháky, což mi maximálně vyhovuje, hodně z toho těžím. Už před příchodem do Prešova jsem věděl, že to bude fungovat. Na cestách spolu bydlíme na pokoji, známe se spolu už z mládežnických reprezentací. Saša Radčenko je i ve věku 37 let stále hráč na mezinárodní úrovni. Hráč s takovým citem a přehledem se vidí málokdy. Z jeho hry těžím i já.
Reprezentační sezona je u konce. S jakými cíli půjdete do té následující?
Určitě chceme postoupit na ME. A já bych se na tom rád podílel co nejlepšími výkony.
