„Strach už jsem překonal,“ říká Martin Galia
Na stránkách ČSH je uveřejněn rozhovor s Martinem Galiou - naším odchovancem, brankářem reprezentace ČR a bundesligového Lemga. Věřím, že vás bude zajímat a proto jej pro vás uveřejňujeme i my.
Jak vypadaly Vaše začátky v Lemgu, kam jste zraněný přestoupil z Göppingenu?
„Přijetí bylo úplně v pohodě, protože klub mne již se zraněním kupoval. Dostal jsem od něj dostatek času na uzdravení a věnovali se mi každý den na 100%. Dá se říci, že někdy té péče bylo až příliš.“
Jak vypadala Vaše rehabilitace v novém klubu?
„Každé ráno jsem měl tři hodiny rehabilitace s masérem nebo fyzioterapeutem. Odpoledne jsem pak absolvoval trénink s družstvem, ale s mým osobní programem, který mi napsal hlavní trenér. Za poslední měsíc to vypadalo asi následovně: pondělí, středa, pátek trénink s fitness trenérem, úterý a čtvrtek s fyzioterapeutem. Nyní jsem se již naplno zapojil do přípravy s ostatními a když má náhodou tým volno, tak já absolvuji trénink navíc s fitness trenérem. V něm se zaměřujeme na rychlost a další věci, které jsou potřeba. Hrajeme třeba badminton, aby si koleno co nejdříve zvyklo na zasekávaný pohyb.“
Kdy jste se po zranění poprvé postavil do branky?
„V rámci tréninku to bylo v pátém měsíci po operaci, do prvního zápasu jsem nastoupil 18. října, což bylo půl roku po operaci. Odchytal jsem německý pohár ve 3.lize, některé další zápasy za béčko a v bundeslize jsem nastoupil poprvé proti Hamburgu. Tam jsem se dostal do branky na deset minut.“
Jak se momentálně cítíte? Po každém zranění je u sportovce důležitá i jeho psychika..
„Ta mne naštěstí ani tak netrápí, spíš si uvědomuji, že jsem zatím všude pozdě. Když půl roku nehrajete, tak je to na výkonu samozřejmě poznat. V začátku šlo určitě o to překonat strach, ale to se mi povedlo a zbývá jen otázka, kdy se zpátky vrátí i sportovní forma.“
Při tréninku nosíte ortézu, jak dlouho předpokládáte, že ji budete používat?
„Měl bych ji nosit do konce roku a od prvního ledna mám již na doporučení specialistů chytat bez ní. Není to ale kvůli nějaké svalové disbalanci (pozn. 2cm rozdíl měl Martin již před operací u doktora německé reprezentace v Rottenbergu) nebo že by mi noha po trénincích otékala nebo bolela. Spíš jde o to, že z mého stylu chytání měli specialisti strach a proto chtějí, aby mělo koleno ještě nějakou dobu oporu. Ale ortézu používám jen v brance, na všechno ostatní si ji sundávám.“
Jak se Vám chytalo po delší pauze v prvním zápase za národní tým proti Lotyšsku?
„Musím přiznat, že z mé strany jsem nic moc nepředvedl. To utkání jsme vyhráli jen bojovností kluků, o brankářích to vůbec nebylo.“
Pokud byste měl odhadnout, na jaké úrovni své sportovní výkonnosti se momentálně nacházíte?
„Myslím, že jsem tak z 90% připravený na to jít chytat, celý zápas bych asi ještě nezvládnul. Ale kolem 30-40 minut bych chytat mohl.“
Při akcích národního týmu se brankářům věnuje asistent Jiří Mika a musím říci, že sledovat Vás a Vaše kolegy při nich je opravdu zážitkem..
„Určitě jsou speciální brankářské tréninky oživení, je to něco jiného než jen chytat za obranou. V Lemgu to máme podobné, hráči jsou s trenérem a asistent se věnuje brankářům. Před každým zápasem dostaneme DVD s utkáním soupeře, na základě kterého se připravujeme.“
Nedá mi to nezeptat se na brankáře Francie Thierryho Omeyera. Dá se v současné době považovat za nejlepšího brankáře světa?
„Musím přiznat, že Thierry má dnes asi nejlepší formu ze všech brankářů na světě. Nikdy jsem ho sice za toho nejlepšího nepovažoval, ale teď v poslední době předčil opravdu všechny ostatní. Drží si průměr 17-20 zákroků na zápas a to není vůbec jednoduché.“
Přejeme Martinovi i celému českému celku hodně úspěchů.
