Zápas Karviná - Hranice

Čtvrté utkání o bronz mezi HCB a Hranicemi bylo nesmírně dramatické a vyrovnané až do samého konce. Dařilo se nám o poznání lépe než v sobotu. Obě obrany vyrukovaly na soupeře s velmi agresivní, na hranici únosné tvrdosti hrající, obranou. A za oběma obranami chytali výborně i brankáři, jak už je ostatně v této sérii zvykem. Tedy až na první utkání v Hranicích, které se příliš nevyvedlo Kučerkovi.

I dnes se ujali vedení hosté, ale netrvalo dlouho a stav byl srovnaný. O Hranické branky se staral zejména Rachač a o ty naše zase Slávek Mlotek. Ten to měl ale o poznání těžší, vzhledem k rozdílným výškovým parametrům. Právě Hranický Rachač totiž představoval to, co nám velmi chybí - střelbu z větší vzdálenosti. Prostě takovou spojku momentálně v Karviné nemáme a tak si musíme připravovat jiné střelecké příležitosti - proskoky, střelbu křídel či přes pivota.

Včera rozhodl nástup do druhé půle - dnes tomu tak nebylo. Byli jsme to my, komu vyšel začátek druhého dějství lépe. Rychle jsme smazali dvoubrankové manko a šli do mírného vedení. A vlastně až do konce základní hraví doby pokračoval dramatický boj o každý míč a průběh byl velmi vyrovnaný. Emoce mezi hráči na palubovce plály, hra byla spíše o osobních soubojích. Spoustu našich příležitostí a to i těch opravdu stoprocentních, končilo na Kučerkovi v brance. Ten tak má, společně s jedenáctibrankovým Rachačem velký podíl na tom, že nakonec hosté dokázali doslova "urvat" na naší palubovce bronzové medaile.

Ve 47. minutě viděl červenou kartu Kuba Lefan a do branky musel mladý Daniel Nolč. Pro vývoj utkání to zřejmě mělo dost velký dopad i když popravdě je třeba říct že i Nolč se blýskl dobrými zákroky. V 56. minutě jsme se ujali dvoubrankového vedení 28:26. Hraničtí se hnali za vyrovnáním a situaci měli trochu zjednodušenou tím, že v 58. minutě byl vyloučen Libor Hanisch. Hosté toho opravdu využili ke srovnání, když v poslední minutě zamířil přesně Viktor Hastík.

Šlo se tak do prodloužení a to pokračovalo ve stejném duchu jako základní hrací část. Opět jsme šli do vedení a v poslední minutě hosté srovnávali - tentokrát z ruky Marka Tůmy. Drama tak gradovalo sedmimetrovými hody.

Sedmičky jsou už jen o štěstí a možná pevných nervech. Ty měli nakonec lepší hosté, když se jim podařilo proměnit všechny. Za nás kontrovali Honza Užek a Michal Paululik. Neproměnil bohužel Lukáš Frančík a Dominik Gelnar trefil pouze tyč. Poté mohla propuknout obrovská radost Hranických a naopak smutek našich hráčů. Vždyť byl, stejně jako loni tak blízko...

Nicméně není nad čím plakat. Vzhledem k mládí kádru, kterému věkový průměr zvedají jen Farář s Veřmiřovským, je nakonec sezóna velmi povedená. Stali jsme se vítězi Českého poháru a v extralize jsme skončili s pověstnou bramborou. Koneckonců před startem sezóny nebyly prognózy zrovna růžové. A tak hlavy vzhůru - je před námi další sezóna a hráči zase budou o něco zkušenější... Tak třeba to vyjde zase za rok a zase to "cinkne".