HCB Karviná
Tým mužů HC Baník Karviná
st 14.11.2012 | Martin Ruščin - Karvinský deník

Mecovi - bratři v karvinském triku

Karviná – Od nové sezony potí dres za extraligový Baník Karviná házenkářské duo sourozenců Mecových. O rok starší Ondřej i jeho bratr Roman už nasbírali extraligové starty za Frýdek-Místek, teprve v Karviné však odchovanci polanecké házené poznávají, jaký tlak může být na hráče vyvíjen.

V sobotu aktivně asistovali důležité výhře Karviné nad Zubřím (29:27). Útočně laděný Ondřej se trefil šestkrát do zuberské sítě, mladší Roman pomáhal naopak držet na uzdě střelce soupeře.

Po utkání byla na všech domácích aktérech vidět velká úleva.
„Hodně jsme si oddechli. Byla to pro nás klíčová výhra, protože začátek soutěže se nám bodově moc nevyvedl. Prohráli jsme doma s Plzní, na Dukle, remizovali s Brnem. To vše byly dlouho vyrovnané zápasy, ve kterých jsme nepropadli, akorát nám chyběla koncovka. Proti Zubří jsme jakž takž zvládli i ten závěr," poznamenal po zápase Roman Meca, na tváři zarostlejší bratr.

Ty vousy máte jako poznávací znamení, aby si vás diváci nepletli?
Roman: Hlavně, aby si nás nepletli spoluhráči, to by bylo horší (úsměv). Ale ani ne, naším poznávacím znamením jsou čísla na dresech. Brácha má trojku, já 66. Sice jsem chtěl šestku, ale ta už byla obsazená.

Od kolika let se vlastně věnujete házené?

Ondřej: Já od devíti, brácha byl o rok mladší, když jsme se k tomu dostali. Jak? Na základce jednou probíhal nábor do házené a my se tehdy s bráchou ničemu pořádně nevěnovali, tak jsme to zkusili, šli na první trénink a od té doby provozujeme házenou.

Jaké role máte na hřišti?
Roman: Já hraji více v obraně a neměnil bych to. Hraje se mi tam lépe, cítím se tam jistější v kramflecích.
Ondřej: U mě to je přesně naopak, odjakživa mě to více bavilo v útoku. I ve Frýdku jsme to měli tak, že brácha chodil střídat do obrany a já hrál útok. Sedí nám to takhle.

Polanka patří k menším klubům v regionu, ale dokáže vychovávat hráče pro extraligu. Říkali jste si na startu kariéry, že byste to také jednou rádi dotáhli třeba do nejvyšší soutěže?
Ondřej: Já jsem to tak detailně neřešil. Mě házená prostě bavila a když časem přišla nabídka, tak jsem si řekl, že to prostě zkusím. A udělal jsem dobře. Ověřil jsem si, že se to dá hrát i na extraligové úrovni.
Roman: Já taky. Frýdek-Místek nám otevřel cestu do extraligy a teď jsme v Karviné.

Jaké největší rozdíly byste mezi oběma působišti našli?
Roman: V Karviné je větší tlak. Je vytvářen i ze strany hráčů. Ve Frýdku jsme víceméně poslouchali jen trenéra a vedení klubu, v Baníku se o házené hodně bavíme i mezi sebou. Třeba o tom, co a jak vylepšit, jak by to mělo na hřišti fungovat. Mančaft tím žije.
Ondřej: Fanoušci a vůbec všichni v Karviné jsou zvyklí hrát vrch tabulky, takže je nechceme zklamat. Je to pro nás velký motivátor – neustále se zlepšovat a pořád na sobě pracovat. Ve Frýdku jsme hráli spodek, tady je hned vidět jinačí mentalita, ta vítězná. Snad pronikne i do nás (úsměv).