HCB Karviná
Zápasy
čt 25.4.2002 | Libor Kulig

Karviná má třetí titul v řadě

Zápasové menu

Ve třetím finálovém utkání ve Frýdku-Místku vyhrála Karviná 35:30 a získala tak titul mistři ČR pro rok 2002.

I třetí finálové utkání mělo velice podobný průběh,jako ty dvě finálová utkání v minulém týdnu. S tím rozdílem, že se série přesunula do Frýdku Místku. Atmosféra víceúčelové haly byla již před utkáním skvělá a oba tábory fanoušků se připravovaly na další vrcholné utkání letošní sezóny. Ztemnělá hala opět viděla při nástupu karvinksých házenkářů v rukou jejich fanoušků stovky zářících prskavek a frýdecký kotel byl tradičně zaplněn spoustou fandů ve žlutých klubových barvách. Ostatně oba tábory fanoušků se oblékly do barev svých týmů, karvinští do zeleno-černých a frýdečtí zo žluto-zelených. I jejich tváře a vlasy zdobily barevné kombinace a v bouřlivé atmosféře se čekalo na úvodní hvizd rozhodčích.

Ten zazněl přesně v 17.00 a začalo třetí finálové utkání. V jeho začátku opět čaroval v brance domácích Miki Adamčík a i jeho zásluhou Frýdek vedl podstatnou část prvního poločasu. Ve 22-té minutě první půle svítíl na světelné tabuli stav 12:10 pro domácí a zdálo se, že Frýdek udrží poločasové vedení. V karvinském Baníku se objevil na palubovce Michal Brůna a spolu s Tomášem Heinzem značně oživili a zrychlili hru hostí. Karviná otočila skóre ve svůj prospěch a poločas vedla 19:17. Ve druhém poločase udržovala Karviná stále vedení o dvě až tři branky do 17-té minuty. Dvojice Brůna-Tomáš Heinz nebyla k udržení a utrhla Karvinou do vedení 30:25.

Do konce utkání zbývalo osm minut a lavička Karviné vestoje hnala své spoluhráče do útoku. Začínala cítit, že třetí titul v řadě se blíží. Nervozita domácích vrcholila a když se nedokázali trefit ani ze sedmimetrových hodů, mohla se Karviná pomalu začít chystat na oslavný konec tohoto třetího utkání. Již tři minuty před koncem utkání skandoval kotel karvinských fanoušků "MISTŘ,MISTŘI". Hráči už potleskem děkovali svým fandům a čekali na konec utkání. Poslední branku Karviné vstřelil symbolicky po přihrávce Michala Brůny Tomáš Heinz a Karviná poslední minutu dohrála v ohromné atmosféře, euforii a radosti ze zisku třetího titulu v řadě.

Se závěrečným hvizdem rozhodčích se všichni hráči, realizační tým i vedení klubu vrhli na palubovku a vychutnávali si gejzíry šampaňského. Manažer Pelech rozhazoval mezi hráče bílá trička s nápisem MISTŘI a hráči si je s radostí oblékali před propocené dresy. K této radosti nesmí samozdřejmě chybět ani oficiélní předání medailí a vítěného poháru. Jako první na řadu přišli hráči F.Místku a z rukou předsedy ČSH pana Chvalného převzali už počtvrté v řadě stříbrné medaile. Pak už naplno vypukla radost Karviné, kdy pohár pro vítěze finále a mistra ČR pro rok 2002 převzal kapitán družstva Roman Farář. Postupně si potěžkali pohár i ostatní hráči a na krk si nechali věšet zlatém medalie. V neposlední řadě nesmělo chybět poděkování skvělým fanouškům ve formě tradiční rybičky. Té se nevyhnul ani trenér Hargaš a pak už je následovalo focebí mistrů v brance a přesun do šatny. Tam na hráče čekaly vítězné doutníky Mistrů a další mistrovská trička, tentokrát černá s nápisem A ZASE MISTŘI..., ...A ASI NAFURT.

Radost v šatně trvala asi hodinu a pak se celé družstvo přesunulo taxíky firmy KOMFORT TAXI na karvinské náměstí, kde už je čekalo asi tisíc věrných karvinských fanoušků. Radost z titulu vrcholila v bowlingu v Karviné-Ráji i v Ostravě na tolik známé Stodolní ulici. Oslavy ještě potrvají asi několik dní, protože třetí titul v řadě je třeba oslavit pořádně.

Pro Karvinou ale soutěž zdaleka nakončí a už 1.5.2002 hrají čtvrtfinále Českého poháru v Zubří a 8.5.2002 pak odvetu v Karviné. Finále HIL se hraje 12.5.2002 na Slovensku a 15.5.2002 v Karviné.

I nadále vás budeme informovat o aktuálním dění v klubu a družstvu, proto nám zachovejte přízeň a sledujte tyto naše klubové internetové stránky.

Statistiky hráčů


Bohužel statistiky nejsou k dispozici

Statistiky brankářů


Bohužel statistiky nejsou k dispozici

Ohlasy k utkání

Více než Radčenkovy přihrávky chyběl střelec Valo Po třiatřicátém karvinském gólu se v hledišti zvedla zelená vlna a počala volat "mistři!". V prodloužení házenkářské finálové série věřili snad už jenom ti nejzarytější frýdecko-místečtí fandové. Prostě nebylo co řešit. Třetí titul v řadě už klepal na karvinské dveře. A s ním přijdou i oslavy. Trenér IVAN HARGAŠ doufá, že je hráči nepřeženou. "Pomalu začínám litovat, že jsem jim dal tři dny volna," prohodil po zápase. Pro staronového mistra totiž ještě sezona neskončila. Kromě poháru jej čeká i finále Interligy se slovenským šampionem. Vrásky na čele by mu možná přidělal kapitán jeho týmu ROMAN FARÁŘ. "Slavit se samozřejmě bude. Zatím nevíme přesně jak, ale nepodceníme nic," nepochyboval. A vrátil se k důvodům, jež rozhodly, že se titul z Karviné nepřestěhuje. "Hrozně nám pomohly zkušenosti z Ligy mistrů. Ačkoli jsme měli obavy, dokázali jsme si v krizových momentech poradit," pochvaloval si. A který titul byl nejtěžší? "Každý," odpověděl. Frýdku-Místku hodně chyběly góly DANIELA VALA. V sezoně, dalo by se říct, co zápas, to osm branek, ve finálové sérii o poznání méně. "Podepsalo se na mně tréninkové manko, kromě toho se na mě dost zaměřili. A hrál jsem, jak nejlíp umím," odpovídal na dotaz, zda se od něj neočekávalo mnohem víc. Asi očekávalo. Přiznal to i hrdina druhého finále, frýdecko-místecký brankář MICHAL ADAMČÍK. "Ty jeho góly prostě chybějí, to se nedá nic dělat," přiznal. Sám si svůj výkon v posledním zápase sezony představoval poněkud jinak. "V první půli to docela ušlo, ale pak jsem mužstvo moc nepodržel," uvědomoval si. "Ze začátku jsem se chytil, ale pak mě střelci prohlédli a opustilo mě i štěstí." Věčně druhý Frýdek-Místek nastoupil s jasnou taktikou. Nenechat si Karvinou utéct, snažit se držet vedení. Dařilo se. Ale, bohužel pro ně, jenom v úvodu zápasu. Michal Kraus opět skvěle osobně hlídal ALEXANDRA RADČENKA, leč prosazovali se jiní. Útěchou pro hlídacího psa může být alespoň pochvala od Radčenka. "Hrál opravdu skvěle," lámal někdejší Rus češtinu, "a moc mi toho nedovolil." Že opět dojde na tuto variantu, tedy na Radčenkovo osobní strážení, musel Hargaš předpokládat. Nicméně, dle jeho slov, se na ni nijak zvlášť nepřipravoval. "Opravdu ne," dušoval se. Jeho slova však vyvrací křídelní útočník "Připravovali jsme se dost. Museli jsme si na to zvyknout. Na to, že Sašovy milimetrově přesné přihrávky budou chybět. A taky chyběly," nezastíral.