První šestka nám utekla o jediný bod.
Poslední kolo základní části definitivně rozhodlo o složení první šestky, která si to mezi sebou rozdá o medaile. A v ní letos bohužel budeme chybět. Přes naše dobré výkony po zimní přestávce se nám tažení za první šestkou nepodařilo dotáhnout do zdárného konce.
Před nedělním televizním zápasem v Jičíně byly jasně dané karty. Vzhledem k tomu, že v sobotu vyhrálo doma Zubří s Duklou, stál před námi nelehký úkol - porazit Jičín na jeho hřišti. A to se letos ještě nikomu nepovedlo. Na druhou stranu tam dokázaly remizovat například týmy Dukly a Brna a tak až tak nemožné se naše vítězství nezdálo.
Hned od začátku utkání bylo vidět, že oba týmy jsou si dobře vědomy důležitosti tohoto utkání a nasazení na obou stranách tomu odpovídalo. O naše první tři branky se postaral tradičně Vojta Petrovský. Měl to ale, stejně jako naši ostatní hráči, s obranou domácích hodně těžké. Ty byla totiž, aktivní rychlá a patřičně důrazná. Z domácích se jako první prosadil Král ze sedmimetrového hodu. Těch potom v průběhu utkání domácí stříleli celkem 6. Přesto, že se naši hráči podstatně složitěji dostávali do střeleckých pozic, jsme s domácími dokázali držet krok a skóre bylo po celý zápas velmi vyrovnané. Ani v přesilovkách si domácí nedokázali vytvořit výrazný náskok a byli to naopak naši hráči, kteří si před koncovkou prvního poločasu malý náskok vytvořit dokázali.
V druhém poločase se domácí rozehráli na postech spojek. V dobrém výkonu pokračoval Babák a k němu se ale přidal i Vocásek. Na naší straně dokázal střelecky sekundovat Petrovkému jen Libor Hanisch, který odehrál velmi dobré utkání. Mohli jsme vidět i pro něj nezvyklou střelu, když se trefil z postu spojky po velkém náběhu, velmi razantní střelou přímo do šibenice. Ale ani to nestačilo k tomu, abychom západ nakonec zvrátili ve svůj prospěch.
Velkou komplikací pro nás bylo zranění našeho nejlepšího střelce Vojty Petrovského, ke kterému došlo ve 42. minutě. Při střeleckém pokusu totiž došlo ke zranění nosu, které dost krvácelo a dlouho se nedařilo ono krvácení zastavit. Tak se stalo, že Vojta chyběl v rozhodující pasáži utkání. Domácí si šňůrou čtyř branek mezi 46. až 51. minuto vytvořili náskok dvou branek a ten už drželi až do konce.
Jak už jsem psal výše, teď nás čekají zápasy ve skupině "o udržení" a s těmi z minulých sezón nemáme zkušenosti. Takže bychom poklidný závěr sezóny mohli využít k přípravě na sezónu příští, kde se budeme chtít vrátit na pozice, na které jsme byli zvyklí v létech minulých.
