Karvinští hráči znovu slaví - důvodů je několik
Jak jen to ti karvinští házenkáři dělají? Místní klub se již pojedenácté v historii ověnčil mistrovskými vavříny a to v sezoně, ve které mu téměř nikdo nevěřil. Házenkáři Baníku OKD Karviná získali letos specifický titul.
Vrchol sezony byl tentokrát jen jeden, účast v Lize mistrů se nekonala.
„Tak možná, že takhle bych to zase až nepojmenoval, ale jedním z těch důvodů, které nás posouvají kupředu, je opravdu kvalitní mládežnická základna. My se snažíme valnou část rozpočtu investovat do mládeže, protože si myslíme, že to je ta jediná správná cesta a ono se nám to zpětně vrací. Slýcháváme před sezonou názory škarohlídů, že se nám výsledky lehce dělají, když máme takový rozpočet, ale nikdo už nechce vidět, že abyste mohli s takovým rozpočtem vůbec pracovat, je třeba si jej také zajistit. A to nebývá jednoduché,“ upozornil manažer karvinského klubu Miroslav Pelech.
Ten upozornil, že v pořadí již jedenáctý titul klubu je velmi specifický. „V poslední době jsme vždy před sezonou připravovali kádr na to, že jedním ze dvou hlavních vrcholů je pro nás vedle zisku mistrovského titulu také naše kvalitní prezentace v evropských pohárech, především v Lize mistrů. Jenže právě první cíl sezony nám letos odpadl. Nemuseli jsme šílet z toho, abychom měli 1. září připravený tým v absolutní herní formě, takže hráči postupně hledali své místečko, svou roli v týmu a to nějakou dobu trvá,“ podotkl Pelech.
K mužstvu také přišel nový trenér Martin Kostelník a prožíval vlastně to samé jako hráči, které vedl. Byl u mužstva nový, bylo otázkou, kdy a jak si u hráčů vybuduje autoritu a jak tým vlastně hodlá vést. „Všechno to pro nás bylo nové. Samozřejmě jsme už situaci, kdy skládáme pro další sezonu úplně nové mužstvo zažili, ale tentokrát byly odchody hned sedmi hráčů sestavy opravdu markantní,“ upozornil Pelech.
Ze začátku nasadili Karvinští do trenérsko-vedoucí role dokonce triumvirát v podobě Kostelník – Korňan – Heinz. „Postupem času se však ukázalo, že to nefunguje tak, jak bychom si představovali a proto jsme začali hledat nové možnosti,“ narážel už Pelech na oslovení domácího trenéra Jaroslava Hudečka, jenž byl už tak zatížen prací u národního týmu juniorů, vlastního klubového družstva juniorů i pozicí šéftrenéra karvinské mládeže.
„To byl zásadní zlom v celé sezoně. Podařilo se nám Jardu Hudečka přesvědčit a já se domnívám, že kdyby nebyl tak kvalitním trenérem, tak tým během té krátké doby zkrátka nenasměruje na vítěznou vlnu,“ myslí si Pelech.
Jaroslav Hudeček to však dokázal. A to nejen díky svým znalostem, absolutním zapálením pro věc, ale i ve spolupráci s něčím, co se dá jen těžce vysvětlit a dá se asi nejlépe pojmenovat jako vítězný duch. „Já sám jsem tomu zhruba před deseti lety nevěřil, ale zaznamenal jsem hlasy, že pokud si vítězného ducha v kabině udržíte, je pak snadnější dosahovat cenných úspěchů. Někteří tomu snad ani nebudou věřit a řeknou si, že to jsou všechno nesmysly, ale tohle kouzlo nejspíš opravdu funguje. Noví hráči prostě cítí možnost titulu, v kabině k tomu přičichnou a pak sami chtějí odvést maximum pro to, aby se stali součástí historie. Něco na tom bude,“ přikyvuje Pelech.
A fakt, že tým se pokaždé dokáže nabudit právě na play off, kdy vítězný duch ožívá, mu dává za pravdu. I když jen v tom to samozřejmě není.
