Město ocenilo nejlepší sportovce roku 2017
Rok 2017 byl z hlediska karvinského sportu velice úspěšný, a tak zástupci statutárního města Karviná rádi ocenili nejlepší mládežnické i dospělé sportovce z řad místních klubů a poděkovali jim za vzornou reprezentaci. A jako vždy mezi oceněnými nemohli chybět zástupci našeho klubu.
Na pódium městského domu kultury si během slavnostního galavečera pod taktovkou společnosti Sport Action dokráčelo téměř čtyřicet sportovců, týmů, trenérů a funkcionářů. „Jsme hrdí na to, že zde máme tolik vynikajících sportovců a umíme uspořádat akce velkého významu. Město na rozvoj především mládeže hodně dbá a v jejich podpoře budeme dál pokračovat,“ poznamenal od mikrofonu Karel Wiewórka, jeden z náměstků karvinského primátora.
A jako každým rokem byla mezi oceněnými řada hráčů z našeho klubu. Mezi kolektivy bylo na třetím místě naše A družstvo mužů. V kategorii jednotlivců v kolektivních sportech byli oceněni členové družstva staršího dorostu - Alexandr Zamarski (reprezentant v kategorii staršího dorostu a také dva juniorští reprezentanti Jan Mucha a Michal Vaněk.
Poté si přišel pro svoje ocenění i náš dorostenecký pivot Nikolas Noworyta.
V průběhu galavečera se na pódiu objevil i Martin Galia, náš odchovanec a člen reprezentačního kádru mužů. Ten si tak poté, co byl kdysi sám na cenu nominován, vyzkoušel pódium i z druhé strany - byl jednou z osobností, které ocenění sportovcům předávaly.
V roce 1959 nastoupil na učiliště Dolu 1. máj v Karviné a začal hrát házenou. Již v roce 1962 se v dresu tehdejšího Baníku 1. máj zúčastnil házenkářské kvalifikace o postup do nejvyšší soutěže. Karviná skončila druhá a hrála tak v I. lize. V karvinském dresu působil 17 let a značnou měrou pomohl vybojovat první dva republikové tituly v historii klubu (1968 a 1972). Pak přestoupil do Kopřivnice, kterou přivedl ke stříbrné a bronzové medaili z československé soutěže. Na závěr kariéry ještě bojoval ve druhé lize v Piešťanech. Hráčskou kariéru ukončil ve svých 42 letech. Celkem za 24 let v nejvyšší soutěži nastřílel 4000 gólů a osmkrát se stal králem ligových střelců. Brůna hrával na pozici spojky a vavříny sklízel nejen na klubové, ale také v reprezentačním dresu na mezinárodní úrovni. Stal se osobností národního mužstva, tahounem týmu. V roce 1964 na mistrovství světa v Praze vybojoval se spoluhráči bronzovou medaili, ale o tři roky později, ve švédském Västeras, už z toho byl titul (dosud jediný) mistrů světa. Na tomto šampionátu patřil k oporám mužstva, neboť v šesti zápasech nastřílel 34 branek. Ve finále zvítězilo Československo nad Dánském 14:11 a Brůna vsítil čtyři branky. Je stříbrným medailistou z letních OH. V roce 1972 na olympiádě v Mnichově postupoval s týmem až do finále, kde ČSSR prohrála s Jugoslávií 16:21 a získala tak stříbrné medaile
