Přeji oběma týmům napínavý férový zápas bez zranění, ať vyhraje ten nejlepší.
Je před námi nejdůležitější utkání sezóny, ve kterém se rozhodne o tom, kdo se bude moct po celý příští rok pyšnit titulem mistra ČR. Kdo v něm uspěje? Popovídali jsme se s trenérem Michalem Brůnou a tom, jak vnímá celé dosavadní play off a také samotnou finálovou sérii.
Michale, jsme před posledním utkáním velmi zajímavé a dramatické finálové série. Mohl byste nám sdělit své postřehy a dojmy z jejího dosavadního průběhu?
V prvním domácím zápase jsme přehráli Plzeň o jediný gól, když jsme ubránili jejich poslední útok a ujali se vedení ve finálové sérii 1 - 0. Ve druhém zápase v Plzni jsme si nechali utéct výhru doslova mezi prsty v infarktovém závěru, kdy Plzeň v poslední sekundě získala sedmimetrový hod, který proměnila na remízu a následné sedmimetrové hody vyhrála. Odmítli jsme sami dva mečboly a Plzeň srovnala sérii na 1 - 1.
Třetí zápas jsme brali jako nejdůležitější zápas série a věřili jsme, že pokud ho zvládneme budeme už hodně blízko našeho cíle. V utkání jsme však často chybovali, hlavně v útočné fázi a k tomu se nám zranil Sláva Mlotek, náš rozhodující hráč na plzeňskou obranu 1-5. Vybídli jsme tak Plzeň k vedení 15:19 a pomalu to vypadalo, že zápas ztratíme. Znovu jsme však velkou bojovností i nasazením na hranici fyzických sil dokázali zápas přivést k remíze. Poté okamžitě znovu následovaly sedmimetrové hody, které jsme znovu prohráli. Musím však uznat, že Plzeň vyhrála vzhledem k průběhu zápasu nakonec zaslouženě.
A poté už Vás čekalo drama čtvrtého zápasu v Plzni…
Okamžitě nám bylo všem jasné, že pokud zápas v Plzni nevyhrajeme, je konec. Tato situace způsobila pořádný tlak hlavně na ty mladé, ještě nezkušené kluky. Zápas v Plzni svou atmosférou a počtem diváků už hodně připomínal pravý finálový zápas. Na začátku naše kluky hodně překvapili někteří oholení a ostříhaní protihráči Plzně. Bylo jim hned jasné, že v Plzni je všechno připravené na oslavy a focení nových mistrů. Bývá zvykem, že se spousta sportovních týmů přestává holit a stříhat po dobu trvání play off. Myslím, že právě toto kluky ještě více před zápasem namotivovalo k neskutečné koncovce zápasu, ve které jsme v posledních pěti sekundách vítězství v strhli na naši stranu. Musím však uznat, že s nemalou dávkou štěstí, když za stavu 26:24 mladému Růžovi ostrá nahrávka od Vojty Patzla zatancovala na hlavě, a kterou až poté následně zpracoval a uklidil do branky. Také následně po zhlédnutí pozápasovém rozhovoru Vojty Patzla jsme zjistili, že on jediný na hřišti z karvinských hráčů nevěděl, co se hraje v posledním útoku 7 na 6, ale i přesto velmi dobře vystřelil přes zataženého Šindeláře po L úniku z osmi metrů, tak jak měl. Kluci se pak domluvili, že mu vždy po tak těžkém zápase, než půjde na rozhovor dají dýchnout čistého kyslíku ať srovná hlavu a nemluví zahlcený 😊. Je pro mě často jako trenéra obtížné odhadnout moment jeho střídání, aby si na chvíli odpočinul, protože on, i když má pusu otevřenou až na zem a skoro se plazí, mě pak neustále přesvědčuje u střídačky, že je úplně v pohodě a odpočívat nemusí. No a já mu to většinou zbaštím 😊.
Jak byste popsal tým Vašeho soupeře z Plzně?
Plzeň je jednoznačně nejzkušenější tým extraligy. Hráči jako Vinkelhöfer, Stehlík, Škvařil, Šindelář, Tonar, Linhart nebo Douda jsou velmi zkušení borci, někteří bývalí reprezentanti se zkušenostmi ze zahraničí. K tomu mají i velmi talentované mladé hráče jako Nejdla, Režnického, Chmelíka a v neposlední řadě velmi vyrovnaný talentovaný pár brankařů Šmída a Herajta, na kterých jde vidět škola jejich trenéra a bývalého výborného brankáře Petra Štochla. Hrají jako jediný tým dlouhodobě v extralize už několik let obranu 1 : 5, kterou mají velmi propracovanou. Je to jednoznačně obrana, která se nedá porazit pouze silou, ale podle mě hlavně hlavou. Rozhodují hodně rozhodovací schopnosti jednotlivých hráčů. V útoku útočí velmi disciplinovaně, a hlavně vytrvale čekají na chybu soupeře. Právem jsou po několikáté za sebou ve finále.
Komu tedy dáváte větší šanci na zisk titulu Mistra ČR?
To je velmi těžká otázka – pokud bych se měl podívat pohledem hráčů, myslím, že to je určitě nejtěžší play off, jaké zažili. Už na začátku play off jsme byli pod abnormálním tlakem v pátém zápase čtvrtfinále proti Zubří, kde jsme hráli prakticky i o následnou možnost startu v evropském poháru. Následovala hned další facka, když jsme prohráli hned první zápas semifinále na domácí palubovce s Lovosicemi a znovu pak ztratili spousty sil při otáčení semifinále na 3-1. Poslední ránu jsme zažili ve finálové sérii s Plzní, kdy jsme ztratili třetí, domácí zápas a prakticky s nožem na krku jsme odjeli na čtvrté finále do Plzně, které jsme však neskutečnou koncovkou v posledních sekundách zvrátili a přivezli tak rozhodující bitvu o všechno do karvinské haly, před naše věrné fanoušky.
Jak jsou na tom hráči se silami? Přece jen je za nimi dlouhý maratón...
Jsem si dobře vědom, že kluci jsou už na pokraji svých fyzických i psychických sil, neboť poslední měsíc prožívali v neskutečném kolotoči zápasů, video příprav a neustálých změn útočné taktiky, kde jsme se museli v rychlosti vypořádat s několika typy obran 2-4, 3-3, 0-6 a 1-5, což vyžaduje neustálé soustředění a koncentraci všech hráčů. Jsem si jistý a vím, že kluci se obětují a udělají na hřišti v rámci pravidel všechno pro to, aby získali tento jejich vysněný Titul Mistra ČR, a to před vlastními fanoušky.
Moc jim to přeji, protože to, už je spojí v kolektivním sportu na celý život. Chci ať si zápas s karvinskými fanoušky pořádně užijí, protože vím, že by si to za svou celoroční tvrdou prací a častý stres, který diváci nevidí, zasloužili. Zbývá udělat poslední krok, ten nejtěžší. Chci, ale také aby věděli, že pokud se to nepodaří, svět se nezboří, pogratulujeme sportovně Plzni a my se pokusíme vrátit znovu za rok o trochu více zkušenější a silnější.
Přeji oběma týmům napínavý férový zápas bez zranění, ať vyhraje ten nejlepší.
foto: Ivo Dudek a Hynek Sladký
