Severočeši by ve finálové odvetě chtěli, co nejdřív zlikvidovat ztrátu, Karvinští věří, že se jim podaří dobýt lovosickou tvrz
I když tým HCB OKD Karviná porazil ve středu v prvním finále Českého poháru FCC Město Lovosice o pět gólů (23:18), je před páteční odvetou ještě všechno otevřené. V zisk pohárové trofeje věří představitelé obou týmů. Hraje se od 17.00 v lovosické hale Chemik a v případě, že by domácí vyhráli stejným rozdílem jako doma Karviná, bude rozhodovat větší počet vstřelených gólů na hřišti soupeře.
„V odvetě musíme hrát otevřeně, vůbec ne zanďoura. Nejlepší by bylo v Lovosicích vyhrát. Nebudeme kalkulovat a spoléhat, že vedeme o pět gólů. Jestli podáme podobný výkon jako na domácí palubovce, budeme slavit. Doufám, že se nám podaří dobýt lovosickou tvrz,“ přál si hrající funkcionář.
Pětigólové manko považuje trenér „lovců“ Vladimír Šuma za hratelné. „Vycházím z toho, že v odvetě padne víc gólů a že jsme schopní vyhrát větším rozdílem, než jsme ve středu prohráli,“ prohlásil lovosický kouč. „V Karviné jsme měli trochu smůlu, když jsme v závěru neproměnili dvě šance a při tom zároveň inkasovali. Velice přijatelný třígólový náskok soupeře se rázem zvýšil na pět,“ konstatoval.
„Oproti dřívějším zápasům s Karvinou se nám dařilo eliminovat spolupráci pivotů se spojkami, ale bohužel jsme měli problémy v útoku. To se projevilo v obou poločasech, kdy jsme se nevyhnuli hluchému období, v němž jsme nevstřelili ani gól. Toho se musíme doma vyvarovat a snažit se co nejdřív zlikvidovat náskok,“ dodal Vladimír Šuma, který ocenil férové karvinské publikum. „V tom bychom se jim chtěli vyrovnat a přejeme si, aby i odveta měla sportovní náboj.“
Města pohárových finalistů od sebe dělí 470 kilometrů po dálniční síti. I když oba celky obvykle využívají při cestách na vzájemná utkání vlaková spojení, tentokrát zvolily cestu autobusy, protože se s nimi svezlo i pár fanoušků. Lovosická výprava dokonce dopravila družstvo svých mladších dorostenců na zápas do Hranic. „Vyjížděli jsme z Lovosic v půl desátý, zpátky jsme se vrátili ve tři ráno,“ sdělil Vladimír Šuma. „Dá se to zvládnout. Se zastávkou na oběd to trvá pět, maximálně šest hodin,“ dodal Roman Farář.
