HCB Karviná
Rozhovory
so 10.4.2010 | Martn Ruščin - Karvinský deník

Tomáš Heinz: Atmosféra jako blázen

Karviná – Když končil čtvrteční a poslední zápas semifinálové série házenkářů Karviné s pražskou Duklou, nebylo v zaplněné hale házené pomalu slyšet vlastního slova. Karvinská hala bouřila, oslavovala házenkáře Baníku i samotný postup do finále, ve kterém bude Baník útočit na průlom do historických statistik – sedmý titul v řadě.

Jedním z nejzkušenějších hráčů Baníku je vedle Romana Faráře křídelník mužstva Tomáš Heinz, rekordman v počtu titulů v celé historii karvinské házené. Na svém kontě jich má už sedm a s Baníkem zažil vyjma dvou sezon strávených ve Frýdku-Místku všechny kompletní ročníky od slavného roku 2000, kdy Karviná získala svůj celkově třetí, ale první český titul.

Tomáši, připomíná vám tahle báječná atmosféra váš první titul v roce 2000?
Jasně, je to vynikající a hodně podobné. Letošní sezonu jsme měli špatně rozjetou, ale teď se ukazuje, že jsme mančaftem play off. Tady se nám daří a dokáží to ocenit i naši diváci. Semkli jsme se, držíme při sobě. Fanoušci to pak vycítí. Je třeba jim poděkovat za úžasnou atmosféru semifinálové série. Jen tak dál!

Jak velkou roli hrála psychika a fakt, že jste byli v sérii neustále ve vedení?
Myslím, že tyto zápasy, tedy utkání vyřazovací části, jsou hlavně o psychice. Naši kluci s nimi mají bohaté zkušenosti, určitě větší než třeba Dukla. Vedli jsme nad ní letos 2:0 na zápasy, to je hodně významné. Mužstvu to pomůže. Sice jsme třetí zápas na Dukle nezvládli, ale soupeř nemá slabý tým, to jedno vítězství v sérii mu přejme. Navíc jsme díky úvodní výhře v Praze byli pořád o jednu výhru napřed.

Čím jste Duklu v celé sérii přehráli?
Domnívám se, že v celé sérii hrálo v náš prospěch především to, že máme na rozdíl od soupeře zdvojené posty na více místech v sestavě. Prostě rozhodla širší lavička. Jinak ale celá série byla suprová, vyšlo nám to možná ještě lépe než loni. A dnešek? Ten vše přebil, myslím tím dosavadní průběh letošní sezony.

Motivovala tým nějak speciálně účast Zdeňka Poláška v dresu Dukly, který měl mít stop pro dnešní utkání?
O tom není sporu. Je to zákulisní hra, do které nevidíme, ale po oznámení verdiktu disciplinárky, že Polášek může hrát, jsme nějakou křivdu vůbec necítili. Spíš to bylo dobře. Kdyby nehrál, mohla by se Dukla zase vymlouvat. Takže jsme chtěli, ať raději hraje. Tím, že jsme Duklu porazili i s ním, je to pro nás o to větší satisfakce.

Vlastně od začátku zápasu se závěrečné semifinále vyvíjelo maximálně příznivě. Vedli jste 7:1 a pořád si udržovali v průměru pětigólový náskok. Čekali jste tak hladký začátek?
Nečekali. Před zápasem jsme si říkali, že pojedeme od první do poslední minuty naplno a nakonec se naše převaha musí projevit. Že to bude hned tak dobré, bylo pro nás překvapením. Na place je ale stejně třeba si pořád říkat, že zápas trvá šedesát minut. My vedli slušným náskokem už po dvanácti minutách, to v házené nic neznamená.

Bylo těžké v takové pekelné atmosféře nepodlehnout euforii? Všiml jsem si, že trenér Hanták musel hráče na lavičce krotit, aby nepropadali bezbřehé euforii...
Jó, to nevím, já jsem dneska spíše hrál než seděl na lavičce (smích). Ale jasně, atmosféra byla jako blázen, v takové se soupeři podlamují kolena, což pro nás byla pochopitelně neuvěřitelná výhoda. Jsme rádi, že jsme se mohli divákům takto odvděčit.