Navázat v Karviné na Vojtu bylo složité, tlak mě ale žene dopředu, říká Jonáš Patzel
Vojtěch Patzel před rokem opustil kádr Karviné a odešel do Německa. Z toho naopak do Baníku přišel jeho mladší bratr Jonáš (21). V Karviné se ihned zařadil mezi lídry a se svým bráchou se potkal i v reprezentaci.
Jak si užíváte léto? Kdy začínáte s přípravou?
Volno si užívám moc. Většinu času trávím hlavně s přítelkyní, kamarády a rodinou. Týmová příprava nám začíná 10. července, ale individuálně se snažím připravovat i přes volno.
Už přebolela finálová porážka s Plzní? Berete teď stříbro jako úspěch, nebo je vám pořád líto, že jste to nedotáhli ke zlatu?
Porážka z finále pořád bolí a mrzí mě to. Byl to cíl celého týmu, chtěli jsme titul, ale bohužel se to nepovedlo. Teď už na to ale musíme zapomenout a tvrdě se připravit na start nové sezony.
Když se ohlédnete zpětně, získala Plzeň titul spravedlivě? Přeci jen, v sezoně vás porazila šestkrát…
Asi ano, byla první po základní části a ještě předvedla velký obrat ve finále.
Máte za sebou první rok v Karviné. Jaký byl?
Celou sezonu jsem si užíval. Myslím, že rok to byl určitě úspěšný. Byli jsme ve finále Českého poháru, čtvrtfinále Evropského poháru a finále extraligy. Jen je škoda, že jsme nedosáhli ani na jedno zlato.
Přicházel jste jako náhrada za bráchu Vojtu. Bylo to těžší, než jste čekal?
Samozřejmě vím, že brácha tu byl lídr a zastoupit ho bude asi těžké. Dělal jsem pro tým maximum, náročné to ale samozřejmě bylo.
Vojta si v Karviné udělal skvělé jméno, od začátku byl na vás velký tlak. Jak jste s tím bojoval?
Tlak jsem cítil a chvílemi to bylo náročné. Brácha tu měl dvě skvělé sezony. Spíš mě ale ten tlak žene k tomu, abych hrál co nejlépe a pracoval na sobě.
V Karviné jste se rychle stal jedním z lídrů, dostal jste se i do reprezentace. Jste rád, že jste do Baníku šel?
Jsem moc spokojený a vážím si toho, že tady můžu být. Máme skvělou partu a cítím se tady vážně skvěle. Mám samozřejmě radost z toho, že jsem se vrátil zpátky do formy a podíval se zase do reprezentace.
Jaké to bylo, když jste se v národním týmu potkal s bráchou? Užívali jste si to?
Kdyby nám to někdo řekl, když jsme s bráchou byli děti, tak bych tomu asi moc nevěřil. Byl to pro mě jeden ze splněných snů. Reprezentace je obrovská čest a sdílet to s někým z rodiny tomu ještě přidává.
Patřil jste ke klíčovým hráčům týmu, finále s Plzní vám ale tolik nesedlo. Čím to bylo? Mohl na vás dolehnout tlak?
Nevím, těžko říct. Není nic jednoduchého držet si stabilní formu celou sezonu. Určitě si uvědomuju, že můj výkon ve finálové sérii nebyl nic moc a o to mám větší motivaci se dostat do finále znova, předvést lepší výkon a pomoct týmu k titulu.
Do další sezony půjdete ještě zkušenější. Věříte, že se posunete zase o kus dál?
Určitě, mám za sebou několik důležitých a kvalitních zápasů a věřím, že zkušenosti z nich mi pomůžou v další sezoně.
